Betonářská ocel žebírková, 14mm, délka 6m
Betonářská ocel žebírková v tyčích ( roxor, betonka ) Ocel a beton: dokonalí partneři pro pevné železobetonové konstrukce Betonářská ocel a beton tvoří nerozlučnou dvojici ve stavebnictví. Ocel přináší konstrukcím potřebnou pevnost v tahu, zatímco beton ji chrání před korozí. Tato kombinace je klíčová pro dlouhověké a odolné železobetonové prvky, jako jsou základy, stropy, mosty či zdi. Jak beton chrání ocelovou výztuž? Beton má alkalické prostředí s vysokým pH, které přirozeně chrání ocelovou... Celý popis
Popis
Betonářská ocel žebírková v tyčích ( roxor, betonka )
Ocel a beton: dokonalí partneři pro pevné železobetonové konstrukce
Betonářská ocel a beton tvoří nerozlučnou dvojici ve stavebnictví. Ocel přináší konstrukcím potřebnou pevnost v tahu, zatímco beton ji chrání před korozí. Tato kombinace je klíčová pro dlouhověké a odolné železobetonové prvky, jako jsou základy, stropy, mosty či zdi.
Jak beton chrání ocelovou výztuž?
Beton má alkalické prostředí s vysokým pH, které přirozeně chrání ocelovou výztuž před korozí. Dostatečné krytí betonem zabraňuje pronikání vlhkosti a vzduchu k oceli, což by mohlo vést k její degradaci. Kvalitní krytí betonu je tak základem pro trvanlivost konstrukce.
Povrchová rez na oceli není problém
Na betonářské oceli, například na KARI sítích nebo žebírkové oceli (roxor), se často objevuje povrchová rez. Rez však není vadou materiálu – naopak zlepšuje přilnavost výztuže k betonu. Povrchové oxidy zvětšují kontaktní plochu oceli, čímž posilují mechanické spojení mezi betonem a výztuží. Výztuž proto před betonáží není nutné čistit ani natírat.
Klíčová pravidla pro krytí oceli betonem
Správné krytí oceli betonem je zásadní pro ochranu výztuže. Přesné tloušťky krytí se navrhují na základě:
- Průměru výztuže a zrnitosti kameniva,
- Podmínek prostředí (například vlhkost a expozice CO₂),
- Návrhové životnosti konstrukce, obvykle 50 let.
K zajištění správného krytí se používají distanční prvky, jako jsou distanční podložky, lišty nebo distanční hadi. Ty pomáhají udržet výztuž v požadované poloze a zajistit kvalitní obalení betonem bez vzduchových mezer.
Co se stane při nedostatečném krytí?
Při nedodržení krycí vrstvy může dojít ke karbonataci betonu. Tím se snižuje jeho pH, což umožní přístup vlhkosti a kyslíku k výztuži. Tento proces vede ke korozi, která následně způsobuje praskání betonu, odhalení výztuže a urychlení degradace celé konstrukce.
Ocel a beton: dokonalí partneři pro pevné železobetonové konstrukce
Betonářská ocel a beton tvoří nerozlučnou dvojici ve stavebnictví. Ocel přináší konstrukcím potřebnou pevnost v tahu, zatímco beton ji chrání před korozí. Tato kombinace je klíčová pro dlouhověké a odolné železobetonové prvky, jako jsou základy, stropy, mosty či zdi.
Jak beton chrání ocelovou výztuž?
Beton má alkalické prostředí s vysokým pH, které přirozeně chrání ocelovou výztuž před korozí. Dostatečné krytí betonem zabraňuje pronikání vlhkosti a vzduchu k oceli, což by mohlo vést k její degradaci. Kvalitní krytí betonu je tak základem pro trvanlivost konstrukce.
Povrchová rez na oceli není problém
Na betonářské oceli, například na KARI sítích nebo žebírkové oceli (roxor), se často objevuje povrchová rez. Rez však není vadou materiálu – naopak zlepšuje přilnavost výztuže k betonu. Povrchové oxidy zvětšují kontaktní plochu oceli, čímž posilují mechanické spojení mezi betonem a výztuží. Výztuž proto před betonáží není nutné čistit ani natírat.
Klíčová pravidla pro krytí oceli betonem
Správné krytí oceli betonem je zásadní pro ochranu výztuže. Přesné tloušťky krytí se navrhují na základě:
- Průměru výztuže a zrnitosti kameniva,
- Podmínek prostředí (například vlhkost a expozice CO₂),
- Návrhové životnosti konstrukce, obvykle 50 let.
K zajištění správného krytí se používají distanční prvky, jako jsou distanční podložky, lišty nebo distanční hadi. Ty pomáhají udržet výztuž v požadované poloze a zajistit kvalitní obalení betonem bez vzduchových mezer.
Co se stane při nedostatečném krytí?
Při nedodržení krycí vrstvy může dojít ke karbonataci betonu. Tím se snižuje jeho pH, což umožní přístup vlhkosti a kyslíku k výztuži. Tento proces vede ke korozi, která následně způsobuje praskání betonu, odhalení výztuže a urychlení degradace celé konstrukce.
