Erbovní mapa hradů, zámků a tvrzí v Čechách 12

12. díl Erbovní mapy zobrazuje romantickou krajinu severních Čech plnou kopců a kopečků. Nejeden z nich posloužil jako pevný bod pro vybudování hradu. Zdejšímu kraji vládli Ronovci, erbu dvou zkřížených ostrví (sukovitých větví), z jejichž rozrodu pocházeli páni z Lipé (České Lípy), z Ronova, z Dubé a z Klinštejna. Další významný rod, páni z Vartenberka, zde z řady pevných hradů vládli svým rozsáhlým državám. Jedna z jejich rodových větví opanovala původně královský hrad Děčín, střežící starou vodní cestu po Labi, na níž bylo založeno několik dalších královských měst a hradů.

Kromě Ústí nad Labem s mohutnou siluetou hradu Střekova, to byly především Litoměřice s původně přemyslovským knížecím hradem. Renesanční stavby několika významných zámků nás upomínají na vliv saských a německých rodů v této příhraniční oblasti. Ve šluknovském výběžku vládli v 16. století páni ze Šlejnic, krajinu kolem Děčína ozdobili svými stavbami Býnové z Býnu. K renesančním skvostům patří též dva zámky v Benešově nad Ploučnicí, postavené pány ze Salhausenu.

Baroko reprezentuje honosný zámek v Ploskovicích, na kterém, podobně jako na zámku v Zákupech, sídlil panovnický rod Habsburků. Výrazným bodem v krajině je dvojvrší Bezdězů, korunované na vyšším z vrcholů královským hradem. Dalo by se tak pokračovat v představování dalších jednotlivých hradů a zámků zmíněných v této knize. Jejím hlavním posláním je pomocí erbů zachytit z trochu jiného pohledu to nepřeberné bohatství starých šlechtických sídel, která tu stála. Některá z nich se jako poslové dávných časů zachovala dodnes.