Kreisman, Jerold J.; Straus, Hal: Nenávidím tě, neopouštěj mě! -
Ivana Páskováwww.iwikovaknihovna.cz/2018/02/26/nenavidim-te-neopoustej-me-jeroldj-kreisman-hal-straus/Rádi se ve svém volném čase vzděláváte a poznáváte nejen svět, ale i lidi kolem sebe? Lidská osobnost je velice komplikovaná. Každý z nás je jiný a je tedy velice těžké zavděčit se a vycházet úplně se všemi ve vašem okolí. Jsou tu však ale i tací, s nimiž je ještě větší problém se sžít. Tato skupina je v poslední době vcelku hojně zastoupená a jedná se o takzvané hraničáře. Lidí s hraniční poruchou osobnosti stále přibývá. Není to však důvod dnešního způsobu života. Odůvodnění hledejme spíše ve vývoji definic psychologických a psychiatrických diagnóz. Kniha, kterou vám dnes představím, se přesně touto problematikou zabývá a velice čtivým způsobem vás seznámí s technikami vyjednávání s těmito komplikovanými lidmi, naučí vás ale také včas rozpoznat, že naproti vám hraničář stojí. Ono rozpoznání je tím nejtěžším, ale zároveň nejzásadnějším krokem.
Když jsem navštívila stránky nakladatelství Portál, povšimla jsem si v nabídce tohoto titulu, který mě zaujal hned svým názvem. Ten v sobě ukrývá kontrasty a rozpory, když jsem si pak povšimla podtitulu, který zní: Zvládání hraniční poruchy osobnosti, hned mi bylo vše jasné. Jelikož ve znalostech o tomto psychickém onemocnění mám ještě mezery, rozhodla jsem se je vyplnit, protože již dle anotace mi bylo jasné, že mi s tím tato kniha pomůže. Obálka, na níž je vyobrazena kolejnice horské dráhy, plně vystihuje onu poruchu a pochopitelně i charakterizuje to, jak se hraničář cítí. Jeho nálady jsou totiž jak na houpačce, někdy přímo i jako na vyobrazené horské dráze.
Tato kniha mě hodně zaujala, autoři vám sice předkládají odborný materiál, který je však napsán tak, aby si titul mohl přečíst každý. Všechny kapitoly jsou doplněny množstvím kazuistik, na nichž autoři přímo ukazují znaky, s nimiž se v dané části setkáváte. Při čtení těchto příběhů si budete často říkat, že lidi s podobnými symptomy znáte i ze své blízkosti. Z tohoto důvodu je dobré si knížku přečíst, protože vám ukáže cestu k nim a naučí vás, jak s nimi jednat tak, abyste neublížili svými slovy a vystupováním ani jim, ani sobě. Celý text je čtivý a ač se jedná o odbornou literaturu, troufnu si tvrdit, že je napsána přívětivě i pro laika. Některé informace jsou ilustrovány i pomocí diagramů tak, abyste si je snáze představili. Autoři se vám tedy všelijak snaží danou problematiku stravitelně přiblížit.
V průběhu čtení projdete deseti kapitolami, které jsou dále děleny do menších celků. Seznámíte se v nich se světem hraničářů. Pochopíte, jaký chaos, nebo naopak prázdnotu v sobě pociťují. Zodpovíte si otázku, zda se tato porucha může dědit z generace na generaci. Následně na tuto poruchu nahlédnete globálně a zjistíte, jak je rozšířená ve světě. Jak jsme poznamenali výše, naučíte se s hraničáři komunikovat a vycházet. Zodpovíte si otázku, jak vyhledat pro hraničáře správnou terapii, představeny vám budou i konkrétní psychoterapeutické přístupy. Nahlédnete i pod pokličku toho, jaké léky mohou terapeuti hraničáři předepsat, aby snížili dopad poruchy. V neposlední řadě se pak naučíte hraničářům porozumět. Jako v každé správné odborné publikaci nesmí chybět ani seznam použité literatury, který je pozoruhodný. Pokud se o tuto poruchu zajímáte, objevíte zde i spoustu zajímavých tipů na další publikace. Všechny jsou uvedené v angličtině, ale věřím tomu, že mnoho z nich bylo přeloženo i do češtiny.
Za sebe mohu říci, že tato knížka je sepsána bravurně. Nějaké základy z hodin psychologie mám, ale hraniční poruchou osobnosti jsme se téměř nezabývali, a proto jsem se zpočátku obávala toho, že mi text bude nesrozumitelný. Jaké bylo moje překvapení, když jsem zjistila, že je to právě naopak. Text byl napsán čtivě, srozumitelně a veškerá terminologie byla ihned vysvětlena, proto si počte opravdu každý. Pro větší pochopení autoři titul doplnili dvěma dodatky, které vysvětlují způsob klasifikace hraniční poruchy osobnosti a popsán je i vývoj bádání tohoto onemocnění, aby si čtenář udělal obrázek o tom, jak i psychologie, psychiatrie a psychoterapie jdou neustále kupředu.
Odborný text je doplňován vyprávěním z praxe autorů, ale i jejich kolegů. Příběhy jsou někdy psány v er-formě, někdy v ich-formě, ale vždy v minulém čase. Příhody jsou anonymní, jediné, co občas poznáte přímo, je osobnost psychoterapeuta. Co se týče pacienta, vždy je vám představen pouze fiktivním křestním jménem, čímž je chráněno jeho soukromí.
Strukturu kapitol jsem vám již v krátkosti představila, avšak nezmínila jsem se o tom, že autoři každou z nich uvádějí citátem, někdy dokonce i několika. Citáty většinou pocházejí ze známých děl, a to jak literárních, divadelních, tak i filmových. Budete se hodně divit, kolik známých postav dostalo do vínku od svých autorů symptomy hraniční poruchy osobnosti.
Moje subjektivní hodnocení této publikace je více než pozitivní. Při její četbě jsem se dozvěděla spoustu zajímavých informací, o kterých jsem neměla ani tušení. Překvapující pro mě bylo, že svazek má pouhých 272 stran, a přitom jsem si z četby odnesla spoustu poznatků, které by měl mít každý člověk, který chce vycházet se všemi lidmi bez rozdílu. Troufnu si tvrdit, že způsob jednání, který autoři navrhují, neplatí jen pro hraničáře, ale jistě zafunguje i na všední komunikaci se všemi lidmi, a to bez výjimky. Co se týče stylu psaní, byla jsem nadšená, protože se mi text dobře četl. K tomu pak přispívala i grafická úprava titulu, která odpovídá formátování odborných prací. Text je psán velkými patkovými písmeny, a tak mě při čtení nebolely oči. Po jazykové stránce byla kniha naprosto v pořádku, neodhalila jsem žádné závažnější chyby, které by znemožnily správnou interpretaci textu. Kniha Nenávidím tě, neopouštěj mě! si mě získala a vysloužila si ode mě krásných 100 % hodnocení. Jelikož se domnívám, že před sebou mám skvělou učebnici pro budoucí psychology, psychiatry a psychoterapeuty, mohu jim ji vřele doporučit. Pochopitelně ale potěší i další čtenáře, kteří se zajímají a lidskou psychiku.