Přehled psychoterapeutických technik pro práci s dětmi a rodinou

Manželé Cabyovi si zajistili úspěch a čtenářskou přízeň už po vydání knihy Příručka psychoterapeutických technik pro práci s dětmi a rodinou. Nyní svou publikační činnost rozšířili o další poznatky získané při práci s rodinami a dětmi. Své postřehy, techniky a další užitečné materiály proto sepsali do knihy Přehled psychoterapeutických technik pro práci s dětmi a rodinou.Tu na českém trhu přineslo čtenářům nakladatelství Portál.

Autoři Andrea a Filip Cabyovi v nové publikaci dále rozvíjejí své nápady týkající se řešení problémových situací (např. práce s metaforami, se zdroji, s improvizací). Kniha tak předchozí vhodně doplňuje, je ale možné ji přečíst i samostatně bez prostudování té předešlé. Titul je ryze odborný, proto je určen především pro psychology, psychiatry, sociální pracovníky a další profese, které se věnují terapeutické práci s klienty.

Andrea Caby je profesorkou sociální pediatrie na univerzitě v Emdenu. Filip Caby zase vede psychiatrickou kliniku pro děti a dospívající v německém Papenburgu. I proto je publikace tak podnětná a přínosná. Nejedná se tedy o dílo teoretiků, kteří reálného klienta nikdy neviděli. Při tvorbě obsahu knihy se autoři opírali o vlastní praktickou zkušenost při práci s dětmi a jejich rodinami, kterou doplnili vhodně dávkovanou mírou teorie.

Při čtení knihy je patrné, že jsou oba autoři hluboce ovlivněni systemickým terapeutickým směrem. Projevuje se to tím, že se soustředí nejen na jednotlivce, ale i na jeho okolí. Jejich přístup je rovněž orientován na řešení a zdroje klienta.V knize jsou také na straně 62 shrnuty metody, které daný přístup využívá. Vzhledem k aktuálnímu příklonu k integraci v psychologii, tak mohou publikaci využít nejen terapeuti orientovaní na systemický směr terapie, ale i jiní, kteří díky těmto metodám mohou obohatit svou praxi.

Kniha se dělí do čtyř částí. První se týká poskytnutí obecných informací a připomenutí důležitých prvků při vedení rozhovoru. Druhá část se zaměřuje na konkrétní intervence, které je možné využít při práci s klienty. U nich se čtenář dozví základní myšlenku, popis metody, konkrétní tipy pro užití, indikaci, kontraindikaci a účel, tedy pro koho je intervence určena (např. pro práci s dětmi, páry).

Ve třetí části čtenář najde informace, pro jaké indikace jsou dané intervence vhodné. Tedy zjistí, jak například pracovat s nočními můrami u dětí, separační úzkostí, neochotou se namáhat, sociální fóbií či s chronickými tělesnými onemocněními. Čtvrtá část se věnuje složitějším problémům, kterým musí terapeuti ve svých praxích čelit.

Text poskytuje všem začínajícím i zkušeným terapeutům návod, jak mohou dále pracovat s rodinami a klienty. Zároveň oceňuji i to, že je u každé metody popsáno, kdy je možné ji využít. Začínající terapeut totiž může mít ze začátku zmatek a používat techniky, které se hodí na jiný typ problémů, a tento přehled mu může pomoci. Současně i díky kontraindikaci snadno zjistí, že v daném případě se tato technika nehodí použít, ale u jiného dospívajícího by byla vhodná.

Užitečné je také to, že se v knize nachází již zmiňovaný přehled metod, ale také i konkrétní a názorné příklady z praxe, díky kterým je snazší dané intervence aplikovat. S knihou je určitě potřeba více a často pracovat. Nejde o to ji jen jednou přečíst, ale mít ji stále na dosah ve své kanceláři či ordinaci, aby z ní mohl terapeut průběžně čerpat.

Knihu bych primárně doporučila všem terapeutům i dalším odborníkům, kteří chtějí prohloubit své znalosti v systemické terapii. Přínosná může být nejen pro psychology a psychiatry, ale také pro pedagogické pracovníky či pracovníky v sociálních službách.

Manželé Cabyovi si zajistili přízeň čtenářů již po napsání knihy Příručka psychoterapeutických technik pro práci s dětmi a rodinou. Na tento úspěch navazují nyní knihou Přehled psychoterapeutických technik pro práci s dětmi a rodinou, která je rozšířením první knihy, je doplněna o další metody a způsoby, jak řešit problémové situace, nově se objevují také techniky vhodné pro práci se somaticky nemocnými (např. chronická tělesná onemocnění, bolesti). Při psaní obou knih vycházeli Cabyovi především z vlastní bohaté praxe s dětmi i jejich rodinami v pobytových a ambulantních podmínkách.

Dr. Andrea Caby vyučuje sociální pediatrii na několika univerzitách a zabývá se dětskou terapií, systemickou terapií a koučinkem. Její manžel, Dr. Filip Caby, pracuje jako psychiatr a vede psychiatrickou kliniku pro děti a dospívající v Papenburgu. Oba při své práci vycházejí ze systemické terapie (směr, který se soustředí na systém, tím může být rodina, pracovní skupina atd.) a jejich přístup je orientován na řešení a zdroje (silné stránky člověka).

Kniha je rozdělena do pěti částí, přičemž nejvíce prostoru je věnováno prvním třem počátečním kapitolám. První je věnována obecným informacím a teoretickému zakotvení, druhá jednotlivým intervencím a konkrétním technikám, třetí kapitola přibližuje indikace, tedy to, kdy jaké techniky nejlépe využívat (např. specifika při diagnóze ADHD, adoptivní a pěstounské konstelace, krádeže, sebepoškozování apod.). Čtvrtá, nazvaná Pokud už to nejde dál… aneb Představte si, že existuje problém, a nikdo o něm nechce hovořit!, popisuje složitější situace, které se v každodenním terapeutickém životě často vyskytují a příliš se o nich nemluví, a možné návrhy, jak takové konkrétní případy řešit. A nakonec v páté, pouze třístránkové kapitolce, je vylíčena kazuistika jedné původně krátkodobé terapie, která se ale protáhla na šestnáct let. To ilustruje, jak těžké je stanovit potřebnou délku terapie. A i když k nějakému stanovení dospějeme, může být všechno jinak.

Za nejpřínosnější část považuji ‚Intervence‘, které nabízejí mnoho skvělých tipů pro každodenní užívání. U každé intervence je udržována stejná struktura, což usnadní orientaci a hledání. Vždy je popsána základní myšlenka, proč je vhodné intervenci použít, dále je popsán postup konkrétní metody, nějaké tipy, jak s metodou pracovat nebo pro koho se hodí, dále indikace, kdy metodu vhodně použít, ale také kontraindikace, např. ne všechny intervence lze užít v jakémkoliv věku klienta, kontraindikací mohou být také nějaké diagnózy jako je deprese či psychotická porucha.

Trochu obtížněji se mi četla počáteční část knihy, občas jsem se nevyznala v tom, jakou souvislost mají předkládané informace s následujícím obsahem, ale teoretické zakotvení je určitě na místě. Naštěstí i tato část, stejně jako zbytek knihy, je prokládána názornými příklady z praxe, které dotvářejí celkový obraz toho, jak jednotlivé „návody“ lze aplikovat do reálných situací.

Nejedná se o knihu, která by měla být přečtena a odložena do knihovny. Její místo je bezpochyby na pracovním stole, kde bude stále po ruce, protože nabízí užitečné techniky a metody, využitelné v mnoha každodenních situacích. Kniha je primárně určena těm, kteří pracují s dětmi, ať už se jedná o pedagogického pracovníka, pracovníka v sociálních službách či psychologa/psychoterapeuta. Knihu však mohou prakticky využít všichni, kteří pracují s lidmi, některé techniky se hodí také do rodinné či párové terapie, jiné je možné použít i v pracovním kolektivu.