Přírodní léčba byla odpradávna součástí lidské existence. Když nepomohly léčivé byliny, přišla na řadu magie božců, bohyň, kouzelníků
a čarodějů s čáry a zaříkáváním, s okuřováním, prapodivnými lektvary a nesrozumitelným mumláním modliteb, proseb i zaklínáním.
Když ani to nepomohlo a vyložené karty napověděly, že chorý už nebude dlouho po zeleném trávníčku šlapat, pak zpravidla nastupoval
se svým uměním studovaný doktor, mnohdy příliš pozdě. Od chorých a těch nejpotřebnějších kdesi na horských samotách byli lékaři
zpravidla daleko a horalé na zaplacení doktorské rady a léků beztak peníze neměli. Většinou si pomáhali sami. Léčili se jak to šlo a také
podle toho, co jim zůstalo v paměti po předcích…
Diskuze je prázdná.
přidat příspěvek do diskuze