Rejoice - Vinyl, CD

Tony Allen: Rejoice verze na vinylu LP v standartní edici. Toto konkrétní vydání vyšlo v Evropě ve vydavatelství World Circuit ve spolupráci s BMG dne 20. března 2020.

Informace o produktu Tony Allen & Hugh Masekela vydávají u World Circuit své nové společné album "Rejoice". Deska bude prvním posmrtným vydáním Masekely, který zemřel v roce 2018. Allen, nigerijský mistr bubeník všeobecně označovaný za spoluzakladatele afrobeatu (a dlouholetý člen alt-rockové superskupiny The Good The Bad & The Queen), a Masekela, legendární jihoafrický trumpetista, se poprvé setkali v 70. letech díky svým blízkým vztahům s Felou Kutim a o společném albu hovořili desítky let. Když se v roce 2010 sešly termíny jejich turné ve Velké Británii, nastal vhodný okamžik a producent Nick Gold využil příležitosti a natočil jejich setkání. Nedokončené nahrávky, sestávající ze všech původních skladeb dvojice, ležely v archivu až do Masekelovy smrti v roce 2018. S novým odhodláním Tony Allen a Nick Gold s požehnáním a za účasti Hughovy pozůstalosti původní pásky objevili a v létě 2019 dokončili nahrávání alba ve stejném londýnském studiu, kde se odehrála původní sezení. Allena a Masekelu na desce doprovází nová generace respektovaných jazzových hudebníků, mezi nimiž jsou Tom Herbert (Acoustic Ladyland / The Invisible), Joe Armon-Jones (Ezra Collective), Mutale Chashi (Kokoroko) a Steve Williamson. "Rejoice" lze vnímat jako dlouho očekávané splynutí dvou mohutných afrických hudebních řek - spojení dvou volně plynoucích duší, pro které jsou hranice, ať už fyzické nebo stylové, věcí, kterou je třeba projít nebo zcela ignorovat. Podle Allena se na albu jedná o "jakýsi jihoafricko-nigerijský swingově-jazzový guláš" - tento popis potvrzuje i zběžný poslech paralelní harmonie hornového háku a lopingových bicích v "Agbada Bougou", hybného perkusivního swingu a dechového žvatlání v "Coconut Jam" nebo skotačivých virblů v "Obama Shuffle Blues". Vedle vynikajícího foukání na křídlovku se Masekela nechal inspirovat i spontánními vokály v trojici skladeb, ať už v hovorovém jazyce Zulu, jako ve svůdně uvolněné úvodní skladbě "Robbers, Thugs and Muggers", s uchu lahodícím popěvkem "O Galajani" - slangem městské komunity pro všechny podobné lumpy - nebo, jako v jazzově a afrobeatově laděné poctě Felu Kutim "Never (Lagos Never Gonna Be The Same)", v angličtině. "Ten pocit byl opravdu dobrý," vzpomíná Allen na první sezení. "Všichni jsme si říkali, že na to navážeme předělávkami bicích, kláves, hlasů a tak dále. Byl to vzrušující nápad." Bohužel se ukázalo, že diářování těchto studiových termínů bude problematické, i když Masekela a Allen na sebe pravidelně naráželi na evropských festivalech. "Pokaždé, když jsme se potkali, ptal se mě: 'Co se děje s tím projektem? Musel jsem říct: 'Nevím!'. Nakonec jsem Nicka požádal, jestli bych si mohl poslechnout nahrávky, a tím se projekt znovu rozjel. Bohužel Hugh brzy poté zemřel." Allen prohlašuje, že je s hotovým albem velmi spokojen, a zůstává flegmatický ohledně jeho zdlouhavého těhotenství. "Deset let je dlouhá doba od začátku do konce [tvorby] alba, ale moje vlastní filozofie je, že všechno se nakonec objeví ve správný čas, z nějakého důvodu..." Kromě svého jedinečného stylu bubnování přispěl Allen také tichým, ale oslavným, polohlasným komentářem k prvnímu singlu "We've Landed". "Píseň je věnována dnešní mládeži," vysvětluje Tony, "text oslovuje lidi v sedmnácti, osmnácti, devatenácti letech, kteří pomalu dospívají, zjišťují, kdo jsou, a uvědomují si, že je řada na jejich generaci, aby se probudili!"

Album zasahuje do žánrů Jazz a African. 180g Vinyl.

Tony Allen: Rejoice verze na CD v standartní edici. Toto konkrétní vydání vyšlo v Evropě ve vydavatelství World Circuit ve spolupráci s BMG dne 20. března 2020.

Informace o produktu Tony Allen & Hugh Masekela vydávají u World Circuit své nové společné album "Rejoice". Deska bude prvním posmrtným vydáním Masekely, který zemřel v roce 2018. Allen, nigerijský mistr bubeník všeobecně označovaný za spoluzakladatele afrobeatu (a dlouholetý člen alt-rockové superskupiny The Good The Bad & The Queen), a Masekela, legendární jihoafrický trumpetista, se poprvé setkali v 70. letech díky svým blízkým vztahům s Felou Kutim a o společném albu hovořili desítky let. Když se v roce 2010 sešly termíny jejich turné ve Velké Británii, nastal vhodný okamžik a producent Nick Gold využil příležitosti a natočil jejich setkání. Nedokončené nahrávky, sestávající ze všech původních skladeb dvojice, ležely v archivu až do Masekelovy smrti v roce 2018. S novým odhodláním Tony Allen a Nick Gold s požehnáním a za účasti Hughovy pozůstalosti původní pásky objevili a v létě 2019 dokončili nahrávání alba ve stejném londýnském studiu, kde se odehrála původní sezení. Allena a Masekelu na desce doprovází nová generace respektovaných jazzových hudebníků, mezi nimiž jsou Tom Herbert (Acoustic Ladyland / The Invisible), Joe Armon-Jones (Ezra Collective), Mutale Chashi (Kokoroko) a Steve Williamson. "Rejoice" lze vnímat jako dlouho očekávané splynutí dvou mohutných afrických hudebních řek - spojení dvou volně plynoucích duší, pro které jsou hranice, ať už fyzické nebo stylové, věcí, kterou je třeba projít nebo zcela ignorovat. Podle Allena se na albu jedná o "jakýsi jihoafricko-nigerijský swingově-jazzový guláš" - tento popis potvrzuje i zběžný poslech paralelní harmonie hornového háku a lopingových bicích v "Agbada Bougou", hybného perkusivního swingu a dechového žvatlání v "Coconut Jam" nebo skotačivých virblů v "Obama Shuffle Blues". Vedle vynikajícího foukání na křídlovku se Masekela nechal inspirovat i spontánními vokály v trojici skladeb, ať už v hovorovém jazyce Zulu, jako ve svůdně uvolněné úvodní skladbě "Robbers, Thugs and Muggers", s uchu lahodícím popěvkem "O Galajani" - slangem městské komunity pro všechny podobné lumpy - nebo, jako v jazzově a afrobeatově laděné poctě Felu Kutim "Never (Lagos Never Gonna Be The Same)", v angličtině. "Ten pocit byl opravdu dobrý," vzpomíná Allen na první sezení. "Všichni jsme si říkali, že na to navážeme předělávkami bicích, kláves, hlasů a tak dále. Byl to vzrušující nápad." Bohužel se ukázalo, že diářování těchto studiových termínů bude problematické, i když Masekela a Allen na sebe pravidelně naráželi na evropských festivalech. "Pokaždé, když jsme se potkali, ptal se mě: 'Co se děje s tím projektem? Musel jsem říct: 'Nevím!'. Nakonec jsem Nicka požádal, jestli bych si mohl poslechnout nahrávky, a tím se projekt znovu rozjel. Bohužel Hugh brzy poté zemřel." Allen prohlašuje, že je s hotovým albem velmi spokojen, a zůstává flegmatický ohledně jeho zdlouhavého těhotenství. "Deset let je dlouhá doba od začátku do konce [tvorby] alba, ale moje vlastní filozofie je, že všechno se nakonec objeví ve správný čas, z nějakého důvodu..." Kromě svého jedinečného stylu bubnování přispěl Allen také tichým, ale oslavným, polohlasným komentářem k prvnímu singlu "We've Landed". "Píseň je věnována dnešní mládeži," vysvětluje Tony, "text oslovuje lidi v sedmnácti, osmnácti, devatenácti letech, kteří pomalu dospívají, zjišťují, kdo jsou, a uvědomují si, že je řada na jejich generaci, aby se probudili!"

Album zasahuje do žánrů Jazz a African.