• Ukončení podnikání OSVČ
Ing. Martin Děrgel
• Zákoník práce versus občanský zákoník
JUDr. Eva Dandová
• Platební neschopnost zaměstnavatele
JUDr. Ladislav Jouza
• Problémové situace ve zdravotním pojištění a jejich řešení
Ing. Antonín Daněk

Praktickým problémem s volbou ukončení samostatné činnosti bývá dilema, co si počít s nemovitými věcmi, stroji, vozidly, zásobami, zaměstnanci, obchodními smlouvami a dalšími atributy podnikání. Všechno kolem ukončení podnikání si postupně upřesníme.
V kapitole Zákoník práce versus občanský zákoník se autorka stručně věnuje tomu, co pro personální praxi přináší nový občanský zákoník a nový zákon o obchodních korporacích a jak se oba zákony dotkly zákoníku práce.
V další kapitole předkládáme komentář k zákonu ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele v širších souvislostech s vysvětlením některých souvisejících pojmů s ohledem na jeho praktické uplatňování.
Pokud budeme hledat ve zdravotním pojištění opravdu problémovou oblast, pak bude nesporně tímto tématem odvod pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance v přímé vazbě na minimální vyměřovací základ.

Ukončení podnikání OSVČ
Nic netrvá věčně a život přináší změny. Tak lze asi nejobecněji charakterizovat možné příčiny ukončení samostatné (podnikatelské) činnosti fyzických osob, kterým se po vzoru legislativní zkratky zavedené pojistnými zákony slangově přezdívá osoby samostatně výdělečně činné („OSVČ“). Konkrétních důvodů ukončení jejich podnikání může být pestrá paleta… Například odchod do důchodu, péče o nového potomka, zdravotní problémy, převedení činnosti OSVČ na podnikání formou osoby právnické (zejména s.r.o.), přechod na rentiérský způsob života, odchod do zahraničí, preferování klidnějšího zaměstnaneckého poměru, nedostatečná poptávka, přetlak konkurence, přecenění vlastních schopností, únava či tzv. vyhoření, soudní nebo úřední zákaz činnosti, úmrtí aj.
Zákoník práce versus občanský zákoník
Na následujících řádcích se stručně podíváme na to, co pro naši personální praxi přináší nový občanský zákoník a nový zákon o obchodních korporacích a jak se oba zákony dotkly zákoníku práce. Novela zákoníku práce (zákon č. 303/2013 Sb.) nabyla účinnosti spolu s novým občanským zákoníkem dne 1. ledna 2014. Zákoník práce však přizpůsobila novému občanskému zákoníku i další novela – provedená zákonem č. 205/2015 Sb., která nabyla účinnosti 1. října 2015. Posledním velkým „zkušebním kamenem“ vazby nového OZ a ZP byla i nová úprava náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění (nařízení vlády č. 276/2015 Sb.). Na všechny změny, které přinesly uvedené novely se společně podíváme.
Platební neschopnost zaměstnavatele
Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele patří mezi nejvýznamnější pracovněprávní předpisy. Napomáhá řešit případy, kdy zaměstnavatelské subjekty neplní vůči zaměstnancům jednu ze základních povinností právně garantovanou Listinou základních práv a svobod, zákoníkem práce a dalšími pracovněprávními předpisy: poskytovat za vykonanou práci mzdu nebo plat. V současné době přesná statistika zatím neexistuje, i když se počet zaměstnavatelů, kteří se dostávají do obdobných potíží, v důsledku ekonomických důvodů stále zvyšuje. Počet zaměstnanců, kterým po vykonané práci zaměstnavatel nevyplatil mzdu, tak úměrně roste s počtem podniků, s nimiž bylo zahájeno
insolvenční řízení podle zákona č. 182/2006 Sb. Na tyto skutečnosti reagovala novela zákona č. 125/2023 Sb., jejíž účinnost je od 1. července 2023. Proto předkládáme čtenářům komentář k zákonu v širších souvislostech a s vysvětlením některých souvisejících pojmů s ohledem na jeho praktické uplatňování. Rovněž jsme připojili srovnání právní úpravy ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele v některých státech EU.
Problémové situace ve zdravotním pojištění a jejich řešení
Zaměstnavatelé představují ve zdravotním pojištění rozhodující skupinu plátců pojistného s povinnostmi jak při placení pojistného, tak při plnění dalších povinností, především pak v souvislosti s oznamováním změn u zaměstnavatele nebo u zaměstnance. Musí být zájmem jak zaměstnavatelů, tak i zdravotních pojišťoven, aby byly možnosti výskytu chyb a nedostatků minimalizovány. Pokud zaměstnavatelé řádně plní svoje povinnosti, pak se platbami pojistného získává podstatná část zdrojů systému veřejného zdravotního pojištění a současně nevzniká důvod k uplatňování sankčního postihu ze strany zdravotní pojišťovny ve formě zjištění dlužného pojistného, vyměření penále či uložení pokuty