Field of Glory 2 Medieval - Sublime Porte

Na konci třináctého století, kdy Seljukský sultanát Rum byl na pokraji zániku, byla Anatolie rozdělena na několik malých nezávislých tureckých knížectví, nazývaných beyliky. Jedno z těchto beyliků, sousedící s ortodoxní křesťanskou Byzantskou říší, vedl Osman I. Osmanský malý stát se postupně rozšiřoval během následujících dvou století a stal se jednou z velkých říší světa, známou pro budoucnost jako Osmanská (Osmanli) říše, podle jejich prvního vůdce.

Zpočátku Osmanská říše bojovala proti Byzancím o kontrolu nad místními anatolskými městy, ale v roce 1354 získali své první evropské území, když dobyli Gallipoli. To je dostalo do konfliktu s dalšími balkánskými křesťanskými státy, včetně Srbska, Bulharska, Maďarska, Valašska, Moldávie a Albánie. Osmanská říše byla v těchto válkách obecně vítězná po následujících padesát let, což vedlo k tomu, že se stala dominantní balkánskou mocností. Jejich pokroky vyústily v bitvu u Nikopole v roce 1396, kde západní křížová výprava utrpěla katastrofu. Na východě byla většina Anatolie dobyta od ostatních turkických beyliků.

Tato úspěšná éra byla krátce přerušena v roce 1402, kdy turko-mongolský dobyvatel Timur porazil Osmany v bitvě u Ankary. Sultan Bayezid I. byl zajat a umíral v zajetí následující rok, což vedlo k chaotické občanské válce mezi Bayezidovými syny, přičemž pořádek byl obnoven až v roce 1413, kdy se Mehmed I. stal sultánem. Dobyvačné tažení pokračovalo a další křížová výprava byla poražena u Varny v roce 1444. Nakonec Turci dobyli velké město Konstantinopol v roce 1453, čímž se stalo osmanským hlavním městem. V 15. století se objevilo několik vynikajících balkánských vůdců, kteří se postavili proti osmanské hegemonii; John Hunyadi a jeho syn, Matyáš Korvín z Maďarska, albánský hrdina Skanderbeg, Štěpán Veliký z Moldávie a valašský vojevoda Vlad Țepeș 'Narážeč'. Navzdory mnoha vítězstvím těchto mužů však na konci patnáctého století byli Osmané dominantní mocností ve východním Středomoří.

Timur se narodil v roce 1336 do šlechtické rodiny v turko-mongolské konfederaci Barlas v Transoxianě (v dnešním Uzbekistánu). Po ovládnutí Transoxiany do roku 1370 vytvořil Timurovou říši v moderní Střední Asii, Afghánistánu a Íránu. Nikdy nebyl poražen v bitvě, vyhrál vítězství proti Zlaté hordě, Dílskému sultanátu, Osmanům a Mamlúkům, stal se nejmocnějším vládcem v islámském světě. Jeho porážka Osmanů u Ankary v roce 1402 zpozdila osmanskou expanzi o několik desetiletí. Jeho říše se brzy po jeho smrti v roce 1405 rozpadla, ale jeho pravnuk Babur vytvořil Mughalskou říši v Indii, která trvala až do roku 1857.

Katalánská společnost byla vytvořena z almughavar a dalších nezaměstnaných veteránů Války sicilských večeří na Sicílii. V roce 1302 byla Společnost najata byzantským císařem Andronikem II. k boji proti anatolským tureckým beylikům. V následujících dvou letech byla Společnost tak úspěšná proti Turkům a tak dravá ve svém zacházení s byzantskými civilisty, že Byzancí byli znepokojeni a vedli k zradě a vraždě vůdců Společnosti. Poté Společnost bojovala proti Byzancím a jejich žoldnéřským spojencům Alanům v Thrákii. V roce 1308 se Společnost přesunula do Řecka, kde v roce 1310 vstoupila do služby Gautiera V de Brienne, vévody z Athén, a rychle porazila jeho nepřátele. On však selhal v zaplacení dohodnuté částky za jejich služby, což vedlo k jeho porážce a smrti v bitvě u Halmyrosu v roce 1311. To zanechalo Společnost pod kontrolou Athénského vévodství, které vládlo až do roku 1388.

Vlastnosti
Další pokrytí pro následující národy a frakce od roku 1260 do 1500 n.l.: Albánci, anatolští Turkmeni, Turkmeni Černé ovce, Bulhaři, Byzantinci (Centrální, Epiros, Trebizond a Morea), Katalánská společnost, Čagatájské chána, Království Kypr, Gruzínci, Indové (muslimové, Radžputi, hinduisté a Vídžajánagar), islámské Peršany, Jalayiridský sultanát, Latinská Řecko, Mamlúkové Egypťané, Moldavané, Navarrská společnost, Řád svatého Jana, osmanští Turci, Srbové, Timuridé, Benátčané, Valaši a Turkmeni Bílé ovce.
22 nových jednotek.
62 dalších armádních seznamů umožňujících historicky realistické armády pro každou z výše uvedených frakcí a jejich spojenců v různých datech během období, což zvyšuje celkový počet středověkých armádních seznamů na 361. Kromě toho mohou armády zahrnovat kontingenty z historických spojenců. To dává stovky tisíc permutací. Nikdy nebudete mít nedostatek nových zápasů, které byste mohli vyzkoušet.

Historické scénáře
8 dalších historických scénářů pokrývajících klíčové angažmá období v epickém měřítku: Apros 1305, Svatý Jiří 1320, Kosovo 1389, Ankara 1402, Varna 1444, Târgoviște 1462, Krujë 1467, Vaslui 1475.
63 dalších historických zápasů přidáno do režimu Rychlé bitvy, což zvyšuje celkový počet na 302, většina hratelná z obou stran.
5 dalších historicky založených kampaní pokrývajících hlavní vůdce a konflikty této éry: Vzestup Osmanů Část 1, Vzestup Osmanů Část 2, Katalánská společnost, Timur, Matyáš Korvín.
Sandboxová kampaň rozšířena o všechny nové armádní sez