Vlajka Maroka má červený podklad a uprostřed se nachází zelená pěticípá hvězda (tzv. pečeť Šalomounova). Červená barva je tradiční barvou dynastie Alavitů a symbolizuje odvahu, sílu a odhodlání. Zelená hvězda představuje islám, naději a spojení mezi duchovnem a státem. Současná podoba vlajky byla oficiálně přijata 17. listopadu 1915 během vlády sultána Yúsufa. Od té doby je státním symbolem Maroka a vyjadřuje jeho identitu, monarchickou tradici i náboženské kořeny. Pokud potřebujete marockou... Celý popis
Koupit za 1 690 Kč- Od nejoblíbenějších
- Od nejlevnějších
- Od nejdražších
Popis
Vlajka Maroka
má červený podklad a uprostřed se nachází zelená pěticípá hvězda (tzv. pečeť Šalomounova). Červená barva je tradiční barvou dynastie Alavitů a symbolizuje odvahu, sílu a odhodlání. Zelená hvězda představuje islám, naději a spojení mezi duchovnem a státem.
Současná podoba vlajky byla oficiálně přijata 17. listopadu 1915 během vlády sultána Yúsufa. Od té doby je státním symbolem Maroka a vyjadřuje jeho identitu, monarchickou tradici i náboženské kořeny.
Pokud potřebujete marockou vlajku v jiném rozměru nebo uchycení, napište nám na mail vyroba.vlajek@libea.cz, nebo využijte náš poptávkový formulář. Rádi vám vlajku vyrobíme přesně podle vašich potřeb.
Více o vlajce Maroka
Od 2. stol. př. n. l. bylo území dnešního Maroka součástí mauretánského království a od roku 43 n. l. se stalo součástí stejnojmenné římské provincie. V roce 429 vpadli na toto území Vandalové, aby v roce 534 si jej následně podrobila Byzantská říše. Koncem 7. století zdejší oblast dobyli Arabové a přinesli s sebou islám. V letech 1061–1269 vládli v Maroku Almoravidé a Almohadové, kterým se podařilo k Maroku připojit jih Pyrenejského poloostrova. V roce 1269 obsadili hlavní město Marrákeš Berbeři. Od 15. století začali do regionu vstupovat Portugalci, Španělé a Francouzi. V roce 1912 bylo Maroko rozděleno na španělský a francouzský protektorát. Město Tanger se stalo demilitarizovanou zónou. V březnu 1956 přiznala Maroku plnou suverenitu Francie a v dubnu totéž Španělsko. V říjnu byl připojen k Maroku ještě Tanger.
Již v 16. století jsou doloženy celočervené prapory, které užívala dynastie Sa´dovců, která se považovala za přímé potomky proroka Mohameda. Aby se odlišily od celo-červených vlajek jiných států v oblasti, vložil v roce 1915 sultán Muláj Júsuf do středu vlajkového listu zelený pentagram ve tvaru Šalamounovy pečeti. Když Maroko získalo v roce 1956 nezávislost, byla přijata zmiňovaná vlajka v podobě ze 17. listopadu 1915.
Obě barvy jsou tradičními arabskými barvami. V Maroku je interpretují tak, že červená symbolizuje svobodu národa, zelená barva Islámu představuje naději na vítězství.
má červený podklad a uprostřed se nachází zelená pěticípá hvězda (tzv. pečeť Šalomounova). Červená barva je tradiční barvou dynastie Alavitů a symbolizuje odvahu, sílu a odhodlání. Zelená hvězda představuje islám, naději a spojení mezi duchovnem a státem.
Současná podoba vlajky byla oficiálně přijata 17. listopadu 1915 během vlády sultána Yúsufa. Od té doby je státním symbolem Maroka a vyjadřuje jeho identitu, monarchickou tradici i náboženské kořeny.
Pokud potřebujete marockou vlajku v jiném rozměru nebo uchycení, napište nám na mail vyroba.vlajek@libea.cz, nebo využijte náš poptávkový formulář. Rádi vám vlajku vyrobíme přesně podle vašich potřeb.
Více o vlajce Maroka
Od 2. stol. př. n. l. bylo území dnešního Maroka součástí mauretánského království a od roku 43 n. l. se stalo součástí stejnojmenné římské provincie. V roce 429 vpadli na toto území Vandalové, aby v roce 534 si jej následně podrobila Byzantská říše. Koncem 7. století zdejší oblast dobyli Arabové a přinesli s sebou islám. V letech 1061–1269 vládli v Maroku Almoravidé a Almohadové, kterým se podařilo k Maroku připojit jih Pyrenejského poloostrova. V roce 1269 obsadili hlavní město Marrákeš Berbeři. Od 15. století začali do regionu vstupovat Portugalci, Španělé a Francouzi. V roce 1912 bylo Maroko rozděleno na španělský a francouzský protektorát. Město Tanger se stalo demilitarizovanou zónou. V březnu 1956 přiznala Maroku plnou suverenitu Francie a v dubnu totéž Španělsko. V říjnu byl připojen k Maroku ještě Tanger.
Již v 16. století jsou doloženy celočervené prapory, které užívala dynastie Sa´dovců, která se považovala za přímé potomky proroka Mohameda. Aby se odlišily od celo-červených vlajek jiných států v oblasti, vložil v roce 1915 sultán Muláj Júsuf do středu vlajkového listu zelený pentagram ve tvaru Šalamounovy pečeti. Když Maroko získalo v roce 1956 nezávislost, byla přijata zmiňovaná vlajka v podobě ze 17. listopadu 1915.
Obě barvy jsou tradičními arabskými barvami. V Maroku je interpretují tak, že červená symbolizuje svobodu národa, zelená barva Islámu představuje naději na vítězství.