Mezi námi

Přes třicet let se pohybuji v právu, obchodu a profesním vzdělávání. Velká část mé práce je přitom pořád o tom samém - o lidech, komunikaci a vyjednávání. Člověk by si po takové době mohl myslet, že to bude umět i doma.
Nebude.
Časem jsem si totiž začal všímat zvláštního paradoxu. To, co při obchodním jednání považujeme za samozřejmé - druhému naslouchat nebo se snažit pochopit jeho pohled - dokážeme doma překvapivě snadno zapomenout.
Právě někde mezi tím, co jsem celý život učil druhé, o čem jsem psal ve svých profesních knihách, a tím, co mě o lidech naučil vlastní život, vznikla kniha MEZI NÁMI.
Původně jsem ji psal hlavně pro svoje děti - jako pár věcí, na které jsem během života přišel, většinou až poté, co jsem si je vyzkoušel tou složitější cestou. Jenže text postupně rostl a nakonec z něj bylo 384 stran. A tak místo dvou výtisků pro děti vznikl malý autorský náklad.
Nepsal jsem ji jako psycholog ani jako člověk, který ví, jak se mají správně žít vztahy. Kdybych to věděl, některé kapitoly svého vlastního života bych pravděpodobně napsal jinak. Jsou to spíš zamyšlení člověka, který už taky pár věcí podělal a u některých by byl docela rád, kdyby je pochopil o něco dřív.
Nechtěl jsem napsat knihu plnou univerzálních pouček ani knihu, kterou je potřeba zdolat. Spíš takovou, ke které se dá vracet - a možná v ní pokaždé objevit něco o sobě, o druhých a o tom, co je mezi námi.