přeber si to BD

Paul Vitti je jedním z nejmocnějších gangsterů v New Yorku. Vyrostl v mafiánském světě a byl dobře připraven převzít moc. Učitelem mu byl jeho náhradní otec (jeho vlasní byl, jak jinak, zastřelen), obávaný gangster jménem Manett. Ale v okamžiku, kdy se má konečně stát hlavou rodiny, začne mít Vitti najednou problémy. Nemůže spát; je neustále duchem nepřítomný a vzdaluje se své manželce i dětem. Jeho žena chce vědět, proč se tak změnil a jeho muži jsou nervózní z jeho znepokojivého chování. Skutečnost je však ještě horší, než kdokoli z jeho blízkých tuší - Vitti má záchvaty paniky a vůbec na tom není psychicky dobře. Kdyby ostatní rodiny zjistily, co se v jeho hlavě děje, jak by ho potom mohly nechat šéfovat?

Vitti je prostě případ pro psychiatra. Ben Sobol je rozvedený newyorský psychiatr, který se stará o syna a plánuje, že si brzy vezme svoji snoubenku. Je to hodný člověk a milující otec. Jestli má nějaké starosti, potom pouze se svými rodiči, kteří jsou na jeho vkus příliš zahledění sami do sebe. Není divu, jeho otec je velmi úspěsný, médii vyhledávaný a tudíž poněkud domýšlivý terapeut. Ben je stejně jako on cele oddán své práci. Také proto žije celé dny ve světě lidí, kteří si stále na něco stěžují a nemyslí na nic jiného než na své nemoci. Výsledek: Benův život je dost jednotvárný. Tedy alespoň do doby, než nabourá do Jellyho, osobní strážce Paula Vittiho. Vittiho lidé by všechno diskrétně vyřídili (včetně pojištění), ale Ben se nedá odbýt a vnutí Jellymu svoji vizitku, čímž mezi nimi vzniká vztah, který nemají dva řidiči po nehodě, ale doktor a pacient. Pak už stačí jen málo. Paul Vitti se přiznává svým lidem, že si musí sehnat terapeuta a Jelly mu navrhne Bena Sobola.

Vitti Sobola ihned vyhledá a požaduje okamžité a úplné uzdravení. S důrazem na slovo okamžité, protože Vittiho čeká důležitá rada, na které se sejdou bossové mafiánských rodin. Těm musí demonstrovat, že má na to být jejch šéfem. Ben Sobol pochopitelně s podobným pacientem nechce mít nic společného. Plánuje si přece tichou svatbu a mírumilovný rodinný život. Vždycky tak chtěl přeci žít. Ale něco v něm mu říká, že by to mohl být ten nejzajímavější případ, jaký kdy měl. Dokázal by to zvládnout? V tom okamžiku už mu není pomoci. Profesionální zájem nad ním zvítězil a není cesty zpět z analytické pohovky. Jaké rady ale poskytnout člověku, který obvykle řeší své problémy pistolí nebo pytlem cementu?