Radioservis Nedokončený portrét

Královna detektivek vydala pod pseudonymem Mary Westmacott literární obraz části svého života. Na postavě Celie líčí své bezstarostné dětství, sňatek, narození dcery, rozpad manželství, psychické zhroucení i pokus o sebevraždu. Když v roce 1934 vyšel Nedokončený portrét jako druhý psychologický román autorky Mary Westmacott , nikdo netušil, že se za tímto jménem skrývá světoznámá Agatha Christie. Pod rouškou anonymity si dovolila do tohoto románu vložit velké množství autobiografických prvků a snad doufala, že nebude odhalena. Tomu se o více než patnáct let později nevyhnula, a tak román může sloužit jako další střípek do mozaiky informací o jejím životě, který velmi nerada odhalovala veřejnosti. Badatelé se shodují, že Nedokončený portrét je autobiografičtější než Vlastní životopis. Důvodem je podle nich nejen možnost schovat se za literární postavu a v případě potřeby moci označit dílo za fantazii, ale i časový odstup od popisovaných událostí, ve kterém obě knihy vznikaly (což mohlo mít vliv jak na přesnost vzpomínek, tak i na rozdíl ve vnímání tehdejších událostí). Pokud bychom obě knihy srovnávali, najdeme především ve vylíčení dětství a dospívání téměř shodné osoby i příběhy (i když v Nedokončeném portrétu hlavní hrdinka nemá sestru). Ale už od svatby se popis událostí začíná odlišovat. Záležitosti odbyté v autobiografii několika stranami odkrývá autorka v Nedokončeném portrétu podrobněji, věnuje se více pocitům, úvahám i činům. Je možné, že se s nešťastnými událostmi potřebovala vyrovnat způsobem, který jí byl nejbližší, totiž psaním, a necítila tedy potřebu se k tomu již později takto podrobně vracet.