Smetana/suk/dvorak - Historicke nahravky z let 1928-29 CD

Historické zvukové záznamy z let 1928 a 1929



ČESKÉ KVARTETO

Karel Hoffmann - I. housle

Josef Suk - II. housle

Jiří Herold - viola

Ladislav Zelenka - violoncello



Bedřich Smetana (1824-1884)

Smyčcový kvartet c. 1 e moll

Smyčcový kvartet c. 2 d moll



Josef Suk (1874-1935)

Meditace na chorál Svatý Václave pro smyčcové kvarteto op. 35a



Antonín Dvořák (1841-1904)

věty ze smyčcových kvartetů c. 10 (B92), c. 9 (B75) a c. 12 (B179)


ČESKÉ KVARTETO - bylo prvním komorním souborem z českých zemí, který dosáhl evropského věhlasu. Již v době svého působení 1892-1933 se stalo legendou a jeho příkladu následovaly další čtyři generace české kvartetní školy. Samotné začátky Českého kvarteta nepostrádaly odvahu a svědomitou přípravu. Duchovním otcem souboru byl Hanuš Wihan (1855-1920), zkušený clen dvorní kapely v Mnichově i komorní hráč. Na pražské konzervatoři získal pro kvartetní hru čtyři vynikající studenty - houslisty Karla Hoffmanna (1872-1936) a Josefa Suka (1874-1935), jako violistu Oskara Nedbala (1875-1930) a violoncellistu Otto Bergera (1873-1897). Tři z nich byli zároveň skladatelskými žáky Antonína Dvořáka. Mladí hudebníci vzbudili obdiv jako "znamenité hudební talenty" nejen brilantní hrou - "křišťálovou čistotou intonace, vroucností melodické fráze, přesností a ohněm rytmu, výrazným pointováním tematické práce", ale také provedením "vzácně sladěným co do pojetí a v přednesu vzorném a plastickém", i pro svůj "nadšený zápal" a "nezdolnou sílu svěží mladosti".


Tehdy bezděčně vznikl i název jejich čtveřice: ve zprávě o skvělém úspěchu - k rozlišení od nedávno hostujícího italského kvarteta z Florencie - nazval Josef Bohuslav Foerster v právě citovaných Národních listech 26. 10. 1892 soubor čtyř pražských studentu "české kvarteto". K podpoře koncertu nového souboru byl založen a dodnes působí Český spolek pro komorní hudbu. Pod názvem České kvarteto sklízel soubor nadšené úspěchy v lednu a únoru 1893 ve Vídni a při doslova stovkách dalších zájezdu do Rakouska, Německa, Ruska, Itálie, Francie, Belgie, Holandska, Anglie, Dánska, Švédska, Norska, Švýcarska, Rumunska, Srbska, Španělska a Portugalska - tedy celou hudební Evropou - po plných čtyřicet sezon v téměř čtyřech tisících koncertech. V prvním čtvrtstoletí činnosti přitom název kvarteta navíc zřetelně upozorňoval kulturní Evropu na národ, který teprve připravoval obnovení samostatného státu. Běh času přinesl Českému kvartetu několik proměn. Za onemocnělého a předčasně zesnulého Otto Bergera zasedl k violoncellu sám zakladatel Hanuš Wihan. Za Oskara Nedbala přišel Jiří Herold (1875-1934) a po Hanuši Wihanovi z další generace Ladislav Zelenka (1881-1957). V posledním roce činnosti zastoupil Josefa Suka koncertní mistr České filharmonie Stanislav Novák (1890-1945). Primáriem zůstal po celou dobu trvání kvarteta Karel Hoffmann. V repertoáru Českého kvarteta náleželo stěžejní postavení kvartetům Bedřicha Smetany. Náročnost obou děl, současníky považovaných za nesrozumitelná a nehratelná, se vymykala běžným hráčským možnostem doby. České kvarteto však tato díla nejen prosadilo do koncertních síní, především se však zasadilo o uznání kvalit dlouho nepochopeného kvartetu d moll. Celkový počet provedení obou Smetanových děl se blížil číslu 2000. S blízkým osobním zaujetím kvarteto hrálo i díla Antonína Dvořáka a později také skladby svého clena Josefa Suka. Na tvorbě duchovně spřízněných skladatelů kvarteto vytříbilo interpretační pojetí do pevného základu, který domácí tradice dodnes respektuje.


Historické gramofonové záznamy z přelomu 20. a 30. let 20. století zachycují proslulý komorní soubor v posledních letech veřejného vystupování. Překonaný zenit má zvláštní atmosféru, napětí i hloubku, nezapře vědomí závažnosti, ani schopnost oddaného ponoření jak do meditativních, tak do dramatických vrcholů. Současně však prozrazuje věk hudebníků a dnešní posluchač v nich nepřeslechne dobové hráčské zvyklosti (glissanda a občasnou intonační velkorysost), které už z interpretace odnesl čas. Zvukové snímky tak v sobě nesou nejen dotek s komorní legendou, ale také otisk doby, jejího vkusu a stylu, i jejích technických možností, jak je dobře známe z prvních zvukových filmu. Ačkoli hodnota gramofonových desek Českého kvarteta byla zřejmá, lisovány byly jen v omezeném počtu, a byly proto vzácné již v době svého vzniku. Sběratelská drahocennost ovšem není jejich nejvyšší zajímavostí. Ta spočívá v jedinečnosti průhledu do vývoje kvartetní hry a ve znějícím doteku se samými základy velké tradice české kvartetní školy. Zvukové záznamy přitom zpřítomňují nejen pouhou existenci slavného souboru, ale dokládají i jeho dlouholetou hráčskou souhru, spolehlivou techniku a neomylný smysl pro budování architektury hudebních celku pomocí dynamiky a uvážlivé volby temp. Představují souhrn průkopnické koncertní zkušenosti a výsledek dlouholetého tříbení interpretačního stylu. Tím zároveň umožnují poznat, odkud a jak daleko pokročilo interpretační umění během posledního století. To vše na jediném CD s výhradně českým repertoárem: obě skladby Smetanovy, kvartety e moll a d moll, a meditace Sukova, komponovaná přímo pro tento soubor, jsou představeny v úplnosti. Nahrávky dvou vět z Dvořákových kvartetu Es dur a d moll jsou ojedinělá torza, s nimiž dvě závěrečné věty "amerického" kvartetu F dur zde vytvářejí nový příležitostný celek. Zpřístupněním unikátních záznamu hry Českého kvarteta pozdravuje Český spolek pro komorní hudbu Rok české hudby 2014.


Jan Králík