ULFBERTH® Ručně kovaná ocílka se spirálami

Ručně kovaná ocílka se spirálami na rozdělávání ohně
Tradiční křesadlo inspirované raným středověkem
Tato ocílka neboli křesací železo vychází z historických nástrojů na rozdělávání ohně, které byly v Evropě běžné již v raném středověku, přibližně v 6.–10. století. Princip křesání jisker pomocí železa či oceli a tvrdého kamene je přitom ještě podstatně starší. Ocílky zůstaly důležitou součástí každodenní výbavy po mnoho staletí, než je v 19. století začaly postupně nahrazovat modernější prostředky k rozdělávání ohně.
Ocílka je vyrobena z ručně kované oceli. Její tělo tvoří protáhlý pás kovu s výrazně rozšířenou střední částí, který přechází do dvou obloukovitých ramen. Obě ramena jsou zakončena ozdobnými spirálami obrácenými proti sobě. Povrch má tmavý odstín a nepravidelnou strukturu typickou pro ruční kovářské zpracování.
Díky svému vzhledu se tento model výborně hodí do výbavy vikinského bojovníka, raně středověkého řemeslníka, obchodníka či poutníka. Není však kopií konkrétního archeologického nálezu, nýbrž výrobkem inspirovaným historickými předlohami.
Jak správně rozdělat oheň pomocí ocílky?
Používání tradičního křesadla vyžaduje trochu cviku, ale právě v tom spočívá jeho kouzlo. Na rozdíl od moderních ferroceriových škrtadel využívá ocílka jiskry vznikající při úderu o ostrou hranu tvrdého kamene, zpravidla pazourku.

Připrav si troud: Použij dobře vysušený a vhodně upravený troud, například hubku z choroše nebo zuhelnatělou bavlněnou látku.
Uchop ocílku: Drž ji pevně v ruce tak, aby její křesací část mohla bezpečně dopadat na ostrou hranu pazourku.
Vykřesej jiskry: Krátkými, svižnými údery ocílky o pazourek odděluj drobné rozžhavené částečky oceli. Snaž se je zachytit na připraveném troudu.
Rozdmýchej žhavý bod: Jakmile troud začne doutnat, přenes jej do připraveného hnízda z jemných suchých přírodních vláken a opatrným foukáním jej rozdmýchej v plamen.
Přilož podpal: Postupně přidávej tenké suché třísky a další palivo.

Historická zajímavost
V raně středověkých archeologických nálezech se ocílky někdy objevují společně s křesacími kameny. Oheň byl nezbytný nejen k přípravě jídla a vytápění obydlí, ale také k mnoha řemeslným činnostem. Křesací souprava proto představovala důležitou součást osobní výbavy cestovatelů i obyvatel tehdejších sídlišť.
Jako troud sloužila mimo jiné speciálně upravená dužnina některých chorošovitých hub. Zpracovaná hubka dokáže zachytit drobnou jiskru a postupně doutnat, což umožňuje přenést žhavý zárodek ohně na snadno zápalný materiál.
Technické parametry

Parametr
Hodnota

Typ výrobku
Historická ocílka / křesací železo

Materiál
Ocel

Výroba
Ruční kování

Celkové rozměry
cca 10 × 4 × 0,5 cm

Hmotnost
cca 45 g

Povrch
Tmavý, s charakteristickou strukturou ručního zpracování

Zdobení
Dvě spirálovitě stočená zakončení

Historická inspirace
Raný středověk, přibližně 6.–10. století

Značka
ULFBERTH®

Péče o ocílku a bezpečné používání

Po použití ocílku očisti, důkladně osuš a skladuj v suchém prostředí.
Pro ochranu oceli před korozí doporučujeme občasné nanesení velmi tenké vrstvy konzervačního oleje. Před dalším křesáním olej z pracovní plochy setři.
Ocílkou udeř pouze o vhodný křesací kámen. Údery o nevhodné tvrdé předměty mohou poškodit její povrch.
Při křesání dávej pozor na drobné ostré úlomky pazourku a odlétající jiskry. Doporučujeme ochranu očí.
Oheň rozdělávej pouze na bezpečném a povoleném místě, v dostatečné vzdálenosti od hořlavých předmětů a suchého porostu.
Nikdy nenechávej žhavý troud ani rozdělaný oheň bez dozoru. Před odchodem ohniště důkladně uhas.
Výrobek není hračka. Děti jej mohou používat pouze pod dohledem dospělé osoby.

Doporučené příslušenství
Pro vytvoření kompletní historické křesací soupravy ti doporučujeme pazourek, připravený troud z hubky a kožený váček pro bezpečné uložení celé výbavy. Ocílka, pazourek a přírodní troud odpovídají způsobům rozdělávání ohně doloženým již v raném středověku (6.–10. století). Jednoduchý kožený váček vhodně doplní například výbavu středověkého poutníka či obchodníka z 11.–15. století.