WoldoHealth Methylene Blue 1% 100 ml

Tento produkt není doplněk stravy určený ke konzumaci. Výrobek je vyrobený a uváděný na trh v souladu s REACH (ES 1907/2006) a CLP (ES 1272/2008). Při používání dodržujte obecné bezpečnostní doporučení pro práci s chemikáliemi.

Methylenová modř je anilinové barvivo, které pro textilní průmysl syntetizoval v roce 1876 Heinrich Caro, zaměstnanec chemické firmy BASF. Jedná se o modré barvivo vyvinuté pro barvení bavlny. Vědci začali používat barviva k barvení mikrobů pro podrobnější studium pod mikroskopem. V roce 1885 publikoval Paul Ehrlich článek o barvení tuberkulózního bacilu methylenovou modří. Rozvinul teorii, že pokud by methylenová modř mohla barvit organismus a nikoli okolní tkáň, měla by methylenová modř na tento organismus škodlivé účinky. V podstatě dokazoval, že struktura chemické látky určuje biologické účinky této látky.

Methylenová modř se historicky používala k léčbě různých onemocnění v likvidaci patogenů bez poškození tkání. Během druhé světové války byla methylenová modř používána u vojáků k léčbě malárie. Byl to první syntetický lék používaný k léčbě nemocí u lidí vůbec. Methylenová modř se stále zvažuje pro použití u pacientů s malárií a zažívá oživení zájmu.

Methylenová modř je unikátní derivát fenothiazinů. V oxidovaném stavu je modrá a je donorem elektronů. V bezbarvém stavu (leukomethylenová modř) je v redukovaném stavu a přijímá elektrony. Tyto dvě molekuly tvoří „autooxidační redoxní“ systém, což je reverzibilní oxidačně-redukční systém. Tento komplex umožňuje methylenové modři podporovat mitochondriální elektronový řetězec uvnitř našich buněk, který podporuje dýchání uvnitř našich buněk. Právě tato schopnost transportovat elektrony, a tím i kyslík uvnitř našich buněk, umožňuje její použití k léčbě methemoglobinémie, otravy kyanidy a otravy oxidem uhličitým. Methylenová modř může sloužit jako systém transportu kyslíku, i když náš hemoglobin nefunguje z nějakého důvodu správně.

Existuje mnoho neurologických stavů, u kterých byla methylenová modř studována. Mezi tyto stavy patří Alzheimerova choroba, autismus, deprese, neurodegenerativní onemocnění, Parkinsonova choroba a traumatické poranění mozku. Historicky byla methylenová modř také přidávána do léků psychiatrických pacientů, aby lékaři mohli sledovat jejich dodržování léčby kvůli modré moči u pacientů, kteří dodržovali léčbu.

V mnoha z těchto stavů vědci považují zvýšení okysličení v buňkách za podpůrný mechanismus účinku methylenové modři. Zvýšení okysličení zvyšuje hladinu kyslíku v buňkách a dýchání, zvyšuje příjem glukózy a zvyšuje produkci ATP – látky obsahující energii v našich buňkách. Methylenová modř také snižuje oxidační stres způsobený reaktivními formami kyslíku (ROS) a chrání nervy před poškozením. Methylenová modř může tyto ROS inaktivovat. Zvýšením aktivity ATP může methylenová modř také zvýšit metabolickou energii, zvýšit opravu DNA a snížit neurodegeneraci.

Aktivita methylenové modři je široká, protože může inhibovat rozpustnou guanylcyklázu, zachycovat volný radikál oxidu dusnatého (NO) a modulovat signální dráhu NO-cyklického guanosinmonofosfátu (cGMP). Methylenová modř je v současnosti celosvětově schválena pro aplikace na řady onemocnění, mezi něž patří získaná a dědičná methemoglobinémie, prevence ifosfamidem indukované encefalopatie u pacientů s rakovinou, prevence infekcí močových cest, vizualizace nervů a endokrinních žláz během chirurgických zákroků a sterilizace krve před transfuzemi

Bylo také prokázáno, že methylenová modř ovlivňuje hladiny různých neurotransmiterů v našem nervovém systému. Methylenová modř je inhibitor MAO, který pomáhá zvyšovat hladiny serotoninu, norepinefrinu a může zvyšovat hladiny acetylcholinu v buňkách.

Methylenová modř se laboratorně ve výzkumech nejlépe využívá ráno, protože může být mírným stimulantem a narušovat spánkové vzorce.

Klinická opatření zahrnují nepoužívání methylenové modři ani výzkumně u pacientů užívajících inhibitory MAO nebo u pacientů užívajících SSRI nebo SNRI. Methylenová modř by se neměla užívat s dapsonem a je kontraindikována u pacientů s onemocněním ledvin nebo u pacientů s přecitlivělostí na methylenovou modř. Je také samozřejmě kontraindikována během těhotenství.

Methemoglobinémie

Methemoglobinémie nastává, když je železo v hemoglobinu oxidováno z železnatého do železitého stavu, což snižuje schopnost krve efektivně přenášet kyslík a oxid uhličitý. Methylenová modř působí jako kofaktor pro nikotinamidadenin dinukleotidfosfát (NADPH)-dependentní methemoglobin reduktázu, což vede k tvorbě redukovaného methylthioniniumchloridu, který může redukovat železité železo na železnaté železo potřebné k obnovení kapacity hemoglobinu pro přenos kyslíku.

Gametocyt Plasmodium falciparum v krevním obrazu. Zdroj obrázku: Pingpoy / Shutterstock

Methemoglobinémie se někdy nazývá „syndrom modrého dítěte“, protože nedostatek kyslíku v tělesných tkáních zmodraje rty, kůži, jazyk a nehtová lůžka. Tomu se také říká cyanóza. Někteří lidé tento stav zdědí prostřednictvím genů, které dostanou od rodičů, ale mnoho lidí jej dostane, když užívají určité léky nebo rekreační drogy, nebo jsou vystaveni určitým chemikáliím.

Methemoglobinémie může být život ohrožující. Lékem na tuto poruchu je oficiálně methylenová modř. Funguje tak, že vyvolává chemickou reakci v krvi. Methylenová modř daruje elektrony molekulám methemoglobinu (redukuje je) a přeměňuje je na hemoglobin. Tím se zvyšuje množství kyslíku, doručitelného do tkání.

Methylenová modř byla původně navržena k léčbě methemoglobinémie. Může mít i některá použití mimo schválené indikace, ale ta jsou stále předmětem výzkumu.

Neuroprotektivní vlastnosti ve výzkumech

Unikátní vlastností methylenové modři je její schopnost pronikat hematoencefalickou bariérou a akumulovat se v mozku, což vedlo vědce k prozkoumání potenciálního využití této látky pro léčbu neurologických poruch. Kromě biologické dostupnosti v mozku methylenová modř také snižuje oxidační stres v mozku. Tento chemický proces se podílí na Alzheimerově chorobě, Parkinsonově chorobě a Huntingtonově chorobě. Konkrétněji methylenová modř působí jako nosič elektronů v elektronovém transportním řetězci, kde inhibuje komplexy I a III a podporuje dýchání.

Neuroprotektivní účinky methylenové modři lze také připsat její roli ve zvyšování exprese faktoru 2 souvisejícího s nukleárním faktorem erythroid 2 (Nrf2). Nrf2 je transkripční faktor, který reguluje několik enzymů zapojených do buněčných stresových reakcí, z nichž některé zahrnují superoxiddismutázu katalázu, glutathionperoxidázu a glutathionreduktázu. Mezi další mechanismy, kterými může methylenová modř indukovat neuroprotektivní účinky, patří usnadnění degradace a clearance tau proteinů, což je charakteristickým rysem Alzheimerovy choroby, podpora autofagie a snížení akumulace amyloidních plaků.

Dosud bylo provedeno několik randomizovaných klinických studií (RCT) zkoumajících potenciální přínosy podávání methylenové modři při léčbě Alzheimerovy choroby. Například jedna nedávná studie uvádí, že pacienti, kterým byl podáván leukomethylthioninium-bis-hydromethansulfonát (LMTM), modifikovaná verze methylenové modři, vykazovali zlepšený kognitivní výkon a sníženou tvorbu beta-amyloidních plaků7 . Navzdory těmto pozorováním je zapotřebí dalšího výzkumu, který by chemicky modifikoval methylenovou modř za účelem zlepšení jejího vychytávání v mozku a zahrnutí větší a rozmanitější populace pacientů.

Určené použití

-

Barvení biologických preparátů

-

Ukazatel pH v laboratorních postupech

-

Technické a průmyslové rozpouštědlo

Klasifikace a označení

-

Výrobek není klasifikován jako nebezpečný podle nařízení CLP (ES 1272/2008) a nevyžaduje piktogramy, signální slovo ani standardní věty o nebezpečnosti

-

Při požití může vyvolat alergickou reakci (H302: „Zdraví škodlivý při požití“).

Skladování a manipulace

-

Uchovávejte v suchu, temnu a při teplotě do 25 °C

-

Skladujte v původním, dobře uzavřeném obalu, odděleně od potravin a nápojů

Fyzikální a chemické vlastnosti

-

Molekulová hmotnost: 319,85 g/mol

-

Bod tání: 100 – 110 °C (degradace)

-

Rozpustnost: Rozpustná ve vodě a ethanolu

-

Vzhled: Tmavě modrý prášek nebo krystal

Obecná bezpečnost a legislativa ve světě:

-

Klasifikace: Methylene Blue je různě klasifikován jako léčivo i bezpečná látka při správném použití. Při vysokých dávkách však může vyvolat vedlejší účinky, jako je nevolnost, bolest hlavy nebo alergické reakce.

-

Dávkování: Použití v medicíně by mělo být vždy na základě doporučení lékaře nebo odborníka. Maximální dávky se liší v závislosti na konkrétní indikaci.

-

Regulace: Methylene Blue je regulován legislativou v oblasti léčiv, chemikálií a potravinářských přídatných látek. V EU je jeho použití v léčivech a průmyslových aplikacích pod dohledem orgánů, jako je EMA (Evropská léková agentura).

-

Methylene Blue není doplněk stravy: V současné době Methylene Blue není obecně schváleno jako doplněk stravy v EU ani v mnoha dalších zemích. Jeho použití je legislativně omezeno a spadá pod lékařské nebo laboratorní účely.

-

Historie: Methylene Blue byl poprvé syntetizován v roce 1876 německým chemikem Heinrichem Carom. Během 19. a 20. století našel široké využití v medicíně a biologii díky svým unikátním vlastnostem.

Reference a další informace:

https://www.pccarx.com/Blog/methylene-blue-from-textile-dye-to-potential-clinical-wonder

Sloan, M. (2021). Kompletní průvodce methylenovou modří. Přístup v březnu 2023 na endolldisease.com.

Tucker, D., Lu, Y., & Zhang, Q. (2018). Od mitochondriální funkce k neuroprotekci – vznikající role methylenové modři. Mol Neurobio, 55 (6), 5137–5153. Přístup v březnu 2023 na adrese https://doi.org/10.1007/s12035-017-0712-2

Rojas, JC, Bruchey, AK, & Gonzalez-Lima, F. (2012). Neurometabolické mechanismy pro zlepšení paměti a neuroprotekci methylenové modři. Prog Neurobio, 96(1), 32–45. Přístup v březnu 2023 na adrese https://doi.org/10.1016/j.pneurobio.2011.10.007

Kayabasi, Y., Erbas, O. (2020) Meth